Vyhledat
  • Eliška Richterová

To jsem já

První den jakéhokoli tábora, přijde čas na seznámení, říci své jméno a něco málo z toho, co mám rád nebo dělám. I když her na jména je spousty a probíhají docela zábavně, na to ostatní není při hře už moc času.

Vždy si vzpomenu na sebe, když jsem v kolečku, trochu ve stresu čekala, až na mě přijde řada. Překotně jsem vyhrkla "jmenuji se Eliška a mám ráda kočky". Pravděpodobně si mé jméno nikdo nezapamatoval. Natož ty "kočky". Vždy jsem se cítila trochu nesvá, ráda bych se prezentovala trochu jinak. Proto je někdy lepší zvolit výtvarnou aktivitu, která je pro děti komfortnější než mluvené slovo.

Vždyť děti se ještě neumí vyjadřovat slovy, ale jeho čmárání a poté kresby mohou hodně prozradit o něm a o jeho světě, jak imaginárním, tak reálném. Pro dítě je kresba velice oblíbená činnost, a proto se stává i důležitým prostředkem komunikace.

Pojďme si tedy něco o sobě nakreslit.

"To jsem já a nikdo jiný".

Bereme velkoformátový papír a rozkládáme ho po podlaze, děti si navzájem pomáhají a obkreslují jeden druhého, poté pracuje již každý sám. Někdo obkresluje celou postavu, někdo jen její části. Bylo krásné pozorovat, jak se děti uvolňují a spontánně začínají vymýšlet zpracování svého plakátu, který vypovídá něco o jejich osobnosti. Někdo začal zakreslovat věci a aktivity, které mají nebo nemají rády. Někdo se zase pokusil ztvárnit svou aktuální náladu nebo události. Práce byly velice různorodé, děti pracovaly se zaujetím, vše si mohly v klidu rozmyslet, nikdo na ně nespěchal, a tak vznikla velice osobitá díla.

Vždy je důležité vytvořit podmínky, ve kterých se dítě může uvolnit a uvědomit si svou jedinečnost. Prostřednictvím výtvarného projevu dětí můžeme poznat něco z jejich vnitřního i vnějšího světa. Je potřeba odbourat strach dětí z toho, že něco neumím. Musíme je ubezpečit, že není důležité umět nakreslit dokonalého koně a další věci, že dětská kresba, právě ta nedokonalá a spontánní je ta nejkrásnější a umělci na celém světě se k ní neustále vrací. Jde nám přece o tvůrčí proces a radost z něj.

Na závěr jsme si povídali, kdo chtěl, vysvětlil, co některé věci znamenají.

"Já mám rád Austrálii. Žili jsme tam s rodinou."

"Mám ráda takové ty klikyháky a také tanec"

"Měl jsem autonehodu, to je moje slezina a celé rozbité tělo"

"Ráda nosím černé oblečení a to je můj pes"




33 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Follow us:

  • White Facebook Icon

©2023 MADE WITH LOVE BY ELINA RICHTER